Bible česko-slovenská 1139

ČESKO-SLOVENSKÁ BIBLE, vycházející v roce 100letého výročí založení společného státu,
je výrazem hluboké historické, kulturní i náboženské vzájemnosti Čechů a Slováků.

Porovnávání různých překladů patří k jedné z nejzajímavějších činností, které se člověk při čtení Bible může věnovat. Jazyky obou národů jsou si velmi blízké, a přesto – nebo právě proto – je sledování zajímavých odlišností obou znění velkým dobrodružstvím.

Přehledná grafická úprava knihy vedle sebe klade hlavní biblický text obou použitých překladů bez poznámek a odkazů, a tak maximálně usnadňuje vzájemné porovnávání obou textů. Kniha je velmi vhodná pro samostatné čtení každého z překladů, například ve smíšených česko-slovenských rodinách, sborech či při rozmanitých kulturních akcích.

Biblia Písmo Sväté Starej a Novej zmluvy je název autorizovaného textu používaného zejména evangelickými církvemi na Slovensku. Překlad Nového zákona z konce 30. let a překlad Starého zákona dokončený v roce 1978 byl revidován v roce 1999.

Český ekumenický překlad, ČEP (často nazýván pouze ekumenický překlad), je moderní český překlad Bible, pořízený v letech 1961–1979 a uznávaný všemi českými křesťanskými církvemi.
Myšlenka společného mezikonfesního českého překladu Bible začala vznikat již za 2. světové války. Vlastní překlad byl zahájen v roce 1961 pod vedením a z iniciativy profesorů Evangelické teologické fakulty UK Miloše Biče (starozákonní skupina) a J. B. Součka (novozákonní skupina). Na překladu se podílely dva týmy odborníků, kteří spolupracovali i s konzultanty ze Spojených biblických společností. Ekumenický překlad se prosadil velmi rychle; katolická církev jej doporučila k užívání prostřednictvím kardinála Tomáška v roce 1985.
V roce 1970 byla publikována první část překladu, kniha Genesis. V roce 1973 čtyři evangelia, v roce 1975 žalmy, v roce 1978 druhá část Nového zákona a v roce 1979 konečně celá Bible. Vychází ve dvojí verzi - včetně deuterokanonických knih (podle katolického a pravoslavného kánonu) a bez nich.
Tento překlad vychází z iniciativy protestantských církví, nicméně je uznáván a používán všemi křesťanskými denominacemi včetně pravoslaví a římskokatolické církve, což bylo také jeho účelem. Text je pořízen přímo z originálních jazyků (hebrejština, aramejština, řečtina) do moderní, srozumitelné češtiny, přičemž zachovává biblickou dikci a styl.
Český ekumenický překlad je, zdá se, nejcitovanější v moderní literatuře, vedle Bible kralické patří k nejrozšířenějším a platí také za standardní zdroj biblických citací.
Autorská práva k překladu vlastní Česká biblická společnost.